Zohlednění přání rodičky

„Jednáte-li s člověkem podle toho, jaký je, takovým také zůstane. Ale jednáte-li s ním podle toho, jaký by mohl být, stane se tím, kým by mohl být.“

J.W. Goethe

Někdy si připadáme lapené mezi potřebou přizpůsobit se přáním ženy v naší péči a zároveň se držet směrnic a minimalizovat riziko soudního sporu. Těhotenství a porod dané ženy jsou však vyústěním její volby. A její přání by mělo být určující pro péči, které se jí dostává.

Bohužel, ne vždy to však zvyklosti a kultura zařízení, kde pracujeme umožňují. Nedostává se nám potřebné podpory, autonomie, či – což je častý případ – sebejistoty pro poskytovaní takové péče. A tak se přání rodičky často podřizují organizačním prioritám a procedurám, což bývá příčinou značného rozčarování a nespokojenosti.

Ženy však čím dál hlasitěji dávají najevo svá přání a potřeby. Spotřebitelský postoj, který se ujal v mnoha sférách společnosti se začíná projevovat i v oblasti porodnických služeb a nastupující generace rodiček se domáhá možnosti ovlivnit jim poskytovanou péči.

Tento vývoj může časem přejít v druhou krajnost, a totiž v nadměrné podřizování se představám rodiček. Respektování jejich přání rozhodně nesmí zasahovat do standardů bezpečnosti či kvalitní praxe. To, zda jsou přání rodičky na místě se odvíjí od množství informací, které obdržela a od míry, do jaké je ochotna vzít tyto informace v potaz.

Péče zaměřená na potřeby ženy tedy neznamená, že přání rodičky nadřadíte svému klinickému úsudku. Žena ve vaší péči by měla vnímat, že její zájmy jsou i vaší prioritou a že její hledisko berete v úvahu. Kupříkladu když rodička není spokojena s vaším návrhem, potřebuje vědět, jaké další možnosti se nabízejí a proč jí konkrétní řešení navrhujete. Tady její důvěra ve vaše zkušenosti a úsudek nabývá zásadního významu.

Je třeba pěstovat kulturu porodní asistence, kde jsou ženy skutečně v centru péče, což si vyžádá přehodnocení našich hodnot a tradic a posílení našich přesvědčení. Také to ale znamená, že se budeme muset postarat o lepší informovanost žen a jejich lepší přípravu na porod. Dále to znamená, že vztah ženy k její porodní asistentce představuje rovnocenné partnerství a nikoli dodavatelsko-spotřebitelský vztah.

Praktické tipy

- Naslouchejte ženě ve vaší péči – ať už věci budou přesně podle nás či nikoliv, je nanejvýš důležité, abychom cítili, že naše přání byla vyslyšena. Pochopíte-li důvody požadavků ženy ve vaší péči, snáze naleznete vhodnou alternativu v případě, kdy její požadavek nebude možné splnit.
- Zapracujte do svého odborného přístupu holistické pojetí – pokuste se chápat věci v širších souvislostech, jejichž součástí jsou přání ženy ve vaší péči. Mimoto se vyslovené přání může lišit od potřeb, které sděluje tělo ženy, což je třeba vzít v úvahu.
- Držte se základních principů, které určují vaši profesi – porodní asistentky coby zkušené, fundované a příslušnými dovednostmi vybavené odbornice jsou ženám oporou v průběhu porodu. Aby váš vztah mohl fungovat, musíte respektovat přání a autonomii rodičky, stejně jako ona musí uznávat vaši odbornost.


Doplňující odborná literatura

Ashcroft B (1998) Choices in childbirth: myth or reality? British Journal of Midwifery 6 (8): 502-506 Belenky M et al (1997) Women's Ways of Knowing Basic Books, New York Churchill H, Benbow A (2000) Informed choice in maternity care British Journal of Midwifery 8 (1): 41-47 Hunter M. Autonomy, clinical freedom and responsibility: the paradoxes of providing intrapartum maternity care in a small maternity unit as compared with a large obstetric hospital. Kirkham M (ed) 2003 Birthcentres: A Social Model of Maternity Care Butterworth Heinemann, Oxford