Elektronické monitorování plodu

Záhy po zavedení elektronického monitorování srdeční frekvence plodu (EFM) se tato metoda stala zaběhanou osvědčenou praxí. Zjištění z nedávné doby však zpochybňují její úlohu a účinnost. V porovnání s porody, kdy asistentka průběžně využívá možnosti auskultace, využití EFM výrazně zvyšuje procento operativních vaginálních vybavení dítěte a císařských řezů. Z toho vyplývá, že pravděpodobnost intervence v důsledku EFM je podložena pádnými důkazy.

Což neznamená, že elektronické monitorování plodu nepředstavuje užitečnou či účinnou techniku. Problém spojený s EFM pramení z jeho rutinního využívání v případech, kdy není indikováno a kdy často nahrazuje pečlivé sledování a auskultaci prováděnou porodní asistentkou.

Pochopitelně existují situace, kdy se nepřetržité monitorování plodu doporučuje (například tehdy, má-li rodička zavedenu epidurální anestézii, infuzi oxytocinu nebo má v předchozí anamnéze distres plodu). I zde je však namístě potvrdit si výsledky EFM za pomoci Pinardova stetoskopu. Tento způsob auskultace srdečních ozev plodu rozvíjí vaši odbornost a zvyšuje vaše klinické dovednosti v rozpoznávání srdeční frekvence plodu. Tento uznávaný osvědčený postup předchází nadměrnému spoléhání na techniku.

Směrnice Národního institutu pro klinickou odbornost (National Institute for Clinical Excellence - NICE) týkající se EFM stanoví přístup založený na praktických důkazech. Velice vám doporučujeme se s tímto dokumentem seznámit a využívat jej ve své praxi. Jestliže se současná strategie vaší instituce ohledně využívání EFM liší od přístupu NICE, můžete se zajímat proč tomu tak je (tento stav se nezmění, dokud někdo nezpochybní současný status quo!)

Praktické tipy

- Nepoužívejte kardiotokografii (CTG) u žen s nízkorizikovým těhotenstvím – její efektivnost v těchto případech není podložená a proto se její použití nedoporučuje.
- Je-li žena zdravá a má nekomplikované těhotenství, uplatněte namísto CTG průběžnou auskultaci – podle doporučení NICE.
- Rozlišujte mezi srdečním tepem matky a plodu – nahmatejte její puls během elektronické auskultace srdečních ozev plodu. Zaznamenejte obojí. Pro ověření svých zjištění použijte Pinardův stetoskop.


Pamatujte, že když používáte CTG nebo ultrazvuk, zjišťujete srdeční aktivitu (RR interval EKG, který je zprostředkovaný přístrojem). S Pinardovým stetoskopem však slyšíte tlukot srdce (krev proudící přes srdeční chlopně). V průběhu aktivní fáze porodu provádějte vyšetření poslechem po kontrakci po dobu nejméně 60ti vteřin (a nejméně každých 15 minut v první fázi a každých 5 minut v druhé fázi). vložit poznámku Na nepřetržité EFM přejděte pouze tehdy, prokáže-li auskultace základního tepu méně než 110 nebo více než 160 tepů za minutu, změnu rytmu, popřípadě zaznamenáte-li jakékoli zpomalení či nastanou-li intrapartální rizikové faktory.


Doplňující odborná literatura

Vintzileos AM, Nochimson DJ, Knuppel RA, Lake M, Schifrin BS (1995) Intrapartum electronic fetal heart rate monitoring versus intermittent auscultation: a meta analysis Obstetrics & Gynaecology 85: 149-155 Thacker SB, Stroup DF. Continous electronic fetal heart rate monitoring versus intermittent auscultation during labor. Cochrane Database Syst. Rev. (1999) (Issue no. 3) Inherited Clinical Guideline C. The Use Of Electronic Fetal Monitoring: the use and interpretation of cardiotocography in intrapartum fetal surveillance (May 2001) www.nice.org.uk/pdf/efmguidelinercog.pdf Lavender T, Stephen A, Walkinshaw SA, Walton I (1999) A prospective study of women's views of factors contributing to a positive birth experience. Midwifery 15: 40-46