Naše vzpřímené držení těla je mezi savci výjimkou. Tento evoluční vývoj nám ovšem ztížil porod a jeho obtíže lze výrazně zhoršit, nevyužijeme-li výhod, které nám nabízí zemská přitažlivost a možnost pohybu. Z fyziologického hlediska má pozice vleže na zádech při porodu mnoho nevýhod a jen málo výhod. Tato pasivní poloha, kterou vystihuje samotný termín „slehnutí“ je běžná již dvě stě let a vznikla ze společenských a historických důvodů, které dnes již neplatí. Nadále ji používáme jen ze zvyku a proto, že ji důvěrně známe. Ženy v různých kulturách dávaly po celé věky přednost rození ve vertikální poloze. Historické rukopisy často zobrazují ženy při porodu vestoje anebo ve dřepu, s roztaženýma nohama. V současnosti existuje celá řada podložených důkazů, podle nichž tyto polohy zvětšují průchodnost pánve. Během uplynulých desetiletí nabyly „alternativní“ porodní polohy opět na popularitě. Mezi porodními asistentkami však stále přetrvává značný odpor k jejich využívání, snad z důvodu obav, že by nás mohly vystavit kritice a výtkám ze strany kolegyň. Tyto polohy mohou nicméně být velmi prospěšné a měly by být součástí repertoáru každé porodní asistentky.
Jak tyto polohy fungují?
Klíčovým přínosem vzpřímených porodních pozic je, že využívají gravitační síly, která napomáhá sestupu plodu a otevírání děložního hrdla. Také ženě umožňují se v průběhu porodu pohybovat, ohýbat se při kontrakcích, přesouvat se z boku na bok a ulevit tak bolesti. Některé pozice, například „na všech čtyřech“, umožňují podpůrné osobě masírovat dolní část zad rodičky nebo jí na ně přikládat nahřáté ručníky a ulevit jí tak v námaze. Vyzkoušíte-li si základní pozice, uvidíte, jak jedna plynule přechází v druhou, neboť se nejedná o striktně vymezené polohy. Jestliže je s nimi žena obeznámená, může se během porodu sama přesouvat z jedné do druhé podle svého momentálního pocitu a nalézt si takovou polohu, která nejlépe vyhovuje jejím potřebám. Tento pohyb rodičce prospívá. V první fázi může upřednostňovat vzpřímenější polohy, které lépe umožňují pohyb, s postupem do druhé fáze možná raději zaujme některou z poloh, které jsou vhodnější pro tlačení a porození.
Praktické tipy
- Zamyslete se nad tím, jak můžete rodičce pomoci zaujmout při porodu jiné polohy – sledujte co funguje a co nikoli a zvažujte, čím se určité polohy osvědčily. Znalost anatomie pánevního dna vám může pomoci porozumět, jak různé pozice napomáhají fyziologickým procesům.
- Doporučte dané ženě, ať se seznámí s různými polohami – může je zkoušet před porodem s partnerem nebo jinými podpůrnými osobami a čím lépe si je předem „ohmatá“, tím snadněji je bude moci zaujmout při porodu. Některé pozice, jako například ve dřepu, nemusejí být pro ženy v západním světě snadno dostupné.
- Vytvořte bezpečné, intimní prostředí – pomůže to ženě v sebevyjádření a dá jí svobodu v následovat vlastní instinkty. Pocit, že se nachází v intimním prostoru usnadní rodičce zkoušení „nekonvenčních“ poloh.
Doplňující odborná literatura
Balaskas J (1983) Active Birth Unwin Paperbacks, London Kakol K (1989) Position in labour – does mother know best? Professional Nurse 4 (10): 481-484 Nelki J, Bond L (1995) Positions in labour: a plea for flexibility Modern Midwife 5 (2): 19-22 Russell JGB (1982) The rationale of primitive delivery positions British Journal of Obstetrics and Gynaecology 89: 712-715 ent and Care (Neonate). In: Henderson C, Macdonald SE (eds) (2004) Mayes’ Midwifery: A Textbook for Midwives (13th Edition)Bailliere Tindall, London